Skillet | Brno 2016

1. prosince 2016 v 21:07 | Ennie |  Kulturní akce
Po dlouhé době jsem se dostala na větší koncert a dokonce se dostávám k napsání reportu :). První koncert, na který jsem se rozhodla jít sama. A jsem za ten nápad (za moji odvahu) neskutečně ráda. Pokud jste tedy zvědavý, jak dopadlo tohle moje rozhodnutí, tak čtěte dále. Byl to fakt masakr! Tohle jsem vážně nečekala.



Dne 5. srpna jsem psala recenzi na jejich nové album, z kterého jsem byla vážně nadšená. Pořád si myslím, že je to letošní nejlepší album. V článku jsem zmiňovala, že tu budou mít dva koncerty - jeden v Brně a jeden v Praze. A že bych na ten koncert měla jít. Na konci článku jsem psala, že si myslím, že album párkrát poslechnu a pak hned poběžím lístek koupit.

To se bohužel nestalo. Pořád jsem přemýšlela, ale s kým bych šla? Sama přece nepůjdu. Pak jsem si říkala, že zrovna ten lístek není nejlevnější a že bych si uměla představit, že si za ty peníze koupím potřebnější věci. A tak jsem furt tak rozmýšlela. Až najednou byl konec srpna a mě čekala postupová zkouška ve škole. Říkala jsem si, že když ji dám, tak si ten lístek koupím - za odměnu. Myslím, že dva dny před postupovkou jsem si řekla, že ať to dopadne, jak chce, tak si ten koncert zasloužím. Hmmm ale bylo pozdě. Dva dny předtím se mi vyprodaly. Hodně lidí si stěžovalo, že na Skillet je to malý prostor. Plno lidí se tam prostě nedostalo :(. Hlavně, že lístky do Prahy byly pořád. Uvažovala jsem i o Praze, jenže jsem si říkala, že když jsem měla možnost jít "doma". Tak přece nepojedu do Prahy. Cena za dopravu navíc. Nějaký ten čas by to taky sežralo. A hlavně ty spoje i tak nejsou, kdo ví jak skvělý. Takže Praze jsem oddolala. Ale věděla jsem, že budu toho litovat (vlastně jsem už litovala), ale děsila jsem se 30. listopadu. Ten den bych litovala nejvíce.

V pondělí před koncertem (koncert byl ve středu) jsem si snažila odůvodnit svoji chybu. A hledala jsem na tom to dobré. A to sice, že tenhle týden je tak náročný, že bych to prostě nedala - že bych tam byla unavená, že nemám stejně čas tam jít a že prostě druhý den ráno v 8h píši test - a že se tedy budu aspoň na něj učit a nebudu úplně druhý den mrtvá. Hmmm o pár hodin později (možná jen o hodinku) pořadatelé oznámili uvolnění několika lístků (23 a psali to po 12h). A já uvažovala, jestli jít nebo nejít. První, co bylo, tak jsem zjišťovala, jestli si to nerozmyslel Usher. No, pravděpodobně by šel…kdyby to ale nebylo tenhle týden! Nevím, co to s tímhle týdnem bylo (a u většiny i minulý), ale všichni toho mají až nad hlavu... právě minulý týden se pár věcí zrovna dvakrát nepovedlo a bylo toho docela dost a tenhle týden vypadal fakt zabijácky. Ale nakonec jsem se každý den bavila! Ale to jsem netušila a chtěla jsem si ten týden nějak vylepšit, mít něco na co bych se mohla těšit. Proto jsem nad tím fakt uvažovala. A pořád kontrolovala, jestli ty lístky jsou. Když se početmožností objednávky snížil na jeden, tak jsem to ještě rychle napsala Usherovi a ten na mě, že ho mám koupit. Že si to užiji i sama a že bych litovala. Hlavou mi proběhlo, jak jsem litovala, když jsem zjistila, že jsou vyprodané. A jak jsem ještě viděla to číslo 1! A Usher do toho. A prostě ta možnost, že bych na ně šla a … no koupila jsem ho! A tak nějak jsem byla i po zbytek dne šťastná. A poslouchala jsem Skillet a těšila se. Upřímně, byla jsem z toho docela mimo.

Večer jsem došla domů a daly jsme řeč se spolubydlící a nějak došla řeč na to, že jsem si koupila lístek na koncert. A ona na mě "Nejdeš na Skillet, že ne?" A já jo, proč? Prvně to vypadalo úplně, že mě chce odsoudit. Ale vypadlo z ní, že kámoš ji furt přemlouvá ať jde s ním. A já, co? Konečně se spolubydlící zapaříme? Nepůjdu sama. No a pak mi došlo středa - jde do toho divadla. No a tak nějak se stalo, že jsem tam nakonec sama nešla :).

Šli jsme tam sami spolu s tím kámošem, který říkal, že by snad sám ani nešel. Ale třeba ano. Já bych šla. Domluvili jsme si sraz, po mé škole jsme se vydali směr Semilasso. V šalině se seznámili - ještě říkám, abychom nezapomněli vystoupit. No a málem jo. Docela mě překvapila fronta před KC. Končila jsem v 18:30 a přesně v ten čas měli začít pouštět dovnitř. Takže jsem si myslela, že mi přijedeme a jentak si tam (skoro) nakráčíme. Ale docela jsme to ještě vychytali a dostali se tam v první vlně. Hodili jsme věci do šatny (docela malinká a blbě vymyšlená - v prvním patře byla druhá a tam to bylo jen hození na stůl - v přízemí se pak věci dávali na normální věšáky). Pak jsme omrkli merch - ceny byly docela fajn. Ale měli tuším jen šest triček a dvě CD (Rise, Unleashed). Nic jsme si nekoupili a šli omrknout prostory. Po zhodnocení hlavního sálu - ano, je malý - netuším, jak se sem vejdeme. Vždyť je to stejně velký sál jako ten kam jsem chodívala na zábavy. (Jeden z těch menších :D. Třeba tam, kde bydlím - máme maxi kulturní sál a to k tomu nepočítám to předsálí a další místnustky).

Pak jsme si šli koupit pivo a rozhodli se, že se půjdeme podívat i na balkón, kde jsme nakonec přečkali první skupinu. Skupina byla dobrá. Blbé bylo, že jsem neviděla na bubny a ještě na jednoho člena. Ale jinak to bylo fakt v pohodě. Některé písničky mi přišly jako kdybych je někdy už slyšela a věděla jsem, že je chci slyšet znova. Vtipné je, že jsem před koncertem poslechla jen jednu jejich písničku a to jednu z těch mírnějších, takže takovou pecku jsem nečekala.


Když se připravovalo pódium pro Skillet, tak jsme přemýšleli, jestli nepůjdeme spíše dolů. Šli jsme. Hmm, už když jsme čekali frontu (do těch schodů), tak jsem si připadal malá. A tady? :D Hm, prej jestli nepůjdeme radši nahoru, jakože abych něco viděla :D. Nené, to je dobrý. Já uvidím. Hm zezačátku to vypadalo, že uvidím na zpěváka a Jen (bubny). No nevím, jak se to stalo, ale pár minut předtím jsem přestala vidět i mikrofon zpěváka. Hmm super. Ale nakonec jsem viděla celou skupinu (samozřejmě ne najednou). A na zpěváka jsem měla výhled docela dobrý. Když tedy všichni nezvedli ruce, to jsem neviděla vůbec nic. Občas jsem viděla dobře, občas moc ne. Občas vedle mě stál týpek (týpci), co se moc nehýbali a já je nechtěla omezovat :D. Takže jsem omezovala sebe. Pak se tam objevil týpek, co mi mával rukou skoro až do xichtu. Pak se ozvala moje levá noha a že prostě, už má toho dost (nedivím se ji - fakt jsem si myslela, že i na tom koncertu mě chytne únava a nebudu to dávat - nakonec to tedy dopadlo ještě docela dobře). Ale celý koncert se obešel bez většího poga. Skoro celý sál zpíval.

Pár lidí si stěžovalo na špatné ozvučení, vtipné byli, ti co dodávali, že je to od pořadatelů docela průser při takové skupině. Vtipné je, že skupina měla samozřejmě své(ho) zvukaře. Jako, ze začátku se mi zdálo, že by potřeboval zpěvák trochu doladit. Ale pak jsem si nemohla na nic stěžovat. Tak nevím. Ale co jsem tak četla, tak prý ženské vokály nebyly moc slyšet (no jo, ale to já nemůžu posoudit, když by mi zas tak moc ty ženské vokály ani nechyběly).

Tak jak se měnilo pořadí lidí přede mnou, tak se měnili i lidi kolem mě - respektive jsem se s kámošek od kámošky trochu oddělili. Ale pořád jsem ho viděla. Což si myslím, že snad už nebude mít problém jít sám na koncert, protože si to nanečisto už vyzkoušel :o).

Vtipné bylo se také dostat do šatny, jelikož jsme měli věci na jednom věšáku a já měla lístek, tak jsem se tam nějak prorvala, ale vážně to bylo blbě vymyšlené. V šatně v přízemí byly dvě ženské, každá měla svoji část a měly lístky barevně odlišené, ale i tak některé to zkoušely vybrat u té druhé, takže se pak složitě museli brodit na druhou stranu.

Když jsme se dostali ven, tak jsme zjistili, že nasněžilo. Né moc, jen poprašek. Šli jsme na šalinu, co byla za rohem. Což bylo fakt super. Na zastávce jsme byli první a pak se přidalo, tak pět lidí. Většina lidí, o té zastávce nevěděla a nebo jela směr Hlavas a tak šlo na tu, která byla vidět pěkně od klubu. Takže jsme jeli bez tlačenice a dokonce jsme seděli.

Z koncertu jsem vážně nadšená. A pokud se objeví zase v Brně nebo na festivalu, na kterém těch mých oblíbených skupin bude více, tak bych na ně určitě ráda zašla a je několik písní, které bych chtěla slyšet, takže budu doufat, že budou dělat nějaké změny v playlistech a nebudou hrát skoro to samé. Ikdyž je pravda, že z playlistu jsem byla dost nadšená - dvě písně mi podle názvu nic neříkaly a Stars nemám zrovna v oblibě, ale jinak jsem byla nadšená! Na setlistu bylo 17 písní, což je dost dobrý poměr!


Byla jsem také překvapená, že koncert končil kolem 10h večer. Jelikož jsem druhý den psala test, tak se mi to docela hodilo. Druhý den jsem se probudila a samozřejmě mi jejich písně zněly v uších. Poprvé si už nevzpomínám, jaká to byla písnička, ale podruhé to byla Hero (která nepatří zrovna mezi moje nejvyšší TOP).

Test jsem zvládla nadprůměrně, takže jsem spokojená. A začínám cítit nohy (hlavně, když chodím do schodů). Ale pořád se cítím skvěle. A pořád si poslouchám Skillet. A rozhodně už nebudu váhat jít na koncert sama. Však jsem si vzpomněla, že na jednom z prvních mých koncertů jsem vlastně byla taky sama. Kamarádce se blbě dýchalo vepředu, tak mě na dlouho opustila a pak jsme se sešly před výstavištěm. A doteď bych řekla, že jsem si ten koncert užila úplně nejvíc :D.

Byli jste také někdo na Skillet v Brně? Jaký je váš názor na koncert? Nebo se chystáte do Prahy? :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa


Komentáře

1 Den | E-mail | Web | 19. prosince 2016 v 21:54 | Reagovat

Hmm, původně jsem chtěla jít, ale nešla jsem, a po přečtení tohohle raportu mě to teda pěkně mrzí. Zvlášť, když byli v Brně - měla jsem je hned za zadkem! Že jsem prostě někoho nesvázala a neodnesla tam s sebou (protože samotné se mi tam nechtělo...)! :D
Ale tak... aspoň Ty sis to užila, to je fajn :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama